Mnoho lidí má rádo módu, a to hlavně ženy. Já také patřím k těm ženám, co mají rády módu. Abych se přiznala, tak jsem vždycky chtěla být také módní návrhářka, ale samozřejmě se mi tohle vůbec nepoštěstilo. Já se tomu ani nedivím, protože ten, kdo chce být módní návrhář, tak také se už tomu musí věnovat snad odmalička. Já jako malá holka jsem také moc ráda kreslila různé obrázky třeba šatů a nebo dalšího oblečení, ale nikdy by mě nenapadlo, že vlastně v tom také mohu pokračovat v nějaké škole. Opravdu hodně mě mrzí, že mě třeba v tomhle nepodpořili také rodiče nebo prarodiče. Oni vždycky měli za to, že jediná práce, kterou se dá člověk uživit, tak je taková manuální, třeba prodavačka nebo pekařka.
A tak podobně. Jenomže tohle mě nikdy nelákalo, ale na takovou školu jsem potom po základní škole šla, protože si to přáli moji rodiče. Nyní toho zpětně úplně lituji, že jsem nešla studovat módu, nějaké módní návrhářství. Sice se mi na soutěži podařilo dvakrát vyhrát první místo v oblasti módy, kde jsem navrhovala krásné klobouky a také sukně, ale to bylo všechno. Potom se mi už vůbec nedařilo, byla jsem z toho opravdu hodně nešťastná a rodičům a prarodičům jsem ještě asi dva nebo tři roky stále vyčítala, že mě donutil jít na pekařinu.
Prý je to v dnešní době úplně normální a prý se tím člověk uživí. Já chápu, že vlastně pekařina bude tady stále, že se stále bude péct a nebo vařit a nebo něco dělat. Jenomže já jsem chtěla být módní návrhářka, protože mě baví móda. Móda mě zajímá opravdu hodně a mám také doma spoustu knih, které se týkají módy. A dokonce pravidelně také odebírám dva měsíčníky, které mám předplacené. Knihy mám ráda a časopisy také. A kromě módy mě také ještě baví četba. A když mohu číst o moderních ženách a nebo o moderních umělcích, tak mě to opravdu hodně baví a jsem si jistá, že nebýt toho, že bych šla na učební obor, tak by ze mě byla asi nějaká kvalitní módní návrhářka.
